GEOGRAFIE I GEOLOGIE
Rakousko pokrývá území 83 855 km2, rozkládající se na šířku cca 560 km od západu na východ a cca 280 km od severu k jihu. Jeho krajině dominují Alpy. Důležitou roli při utváření krajiny hor a údolí, posetý četnými jezery, hrály pohyby ledovců, začal kolem 2,5 před min lety (více informací viz. rám Svět ledovců v kapitole Národního parku Vysoké Taury). Dvě třetiny země jsou hornaté se třemi horskými pásmy, běží od západu k východu, které nutí většinu cestujících v tomto směru, aby jeli přesně vymezenými trasami.
Severonigerijské vápencové Alpy na hranicích s Německem dosahují téměř výšek 3000 m n.p.m. a táhnou se na východ až k Vídeňskému lesu. Od Vysokých Alp je odděluje údolí Inn (Centrální), kde se tyčí nejvyšší vrcholy země. Mnohé z nich jsou pokryty ledovci, a většina z nich skončila 3000 m na výšku. Cesta ze severu na jih přes tuto přírodní překážku je omezena na několik vysokohorských průsmyků a silničních tunelů. Nejvyšší horou Rakouska je Grossglockner (3797 m n.p.m). Vápencové Alpy na jih, které pokrývají rozsah Karawanki, tvoří přirozenou hranici s Itálií a Slovinskem.
Nejznámější, kromě hor, Zeměpisnou zvláštností Rakouska je mohutný Dunaj. Řeka Salzach se vlévá do Innu poblíž Braunau, a ten se zase v Pasově vlévá do Dunaje, na německé hranici. Nejdůležitější řeky na jihovýchodě jsou Mura a Drawa. V této oblasti je také mnoho jezer, zejména v oblastech Salzkammergut a Korutany. Neziderské jezero na východě je největším stepním jezerem ve střední Evropě. Na západě patří malá část Bodamského jezera k Rakousku, kterým protéká Rýn (zbytek je v Německu a Švýcarsku).
Nejúrodnější země leží v údolí Dunaje, kterému vyhovuje intenzivní pěstování 90% Potravinové potřeby Rakouska. Severně od Dunaje je země převážně rovinatá a zalesněná, to je také případ Burgenlandu a oblastí jihovýchodně od Grazu. Dolní Rakousko, Burgenland a Štýrsko jsou nejvýznamnější vinařské oblasti.
KLIMA
Rakousko se nachází ve středoevropském klimatickém pásmu, pouze jeho východní část je ovlivněna kontinentálním panonským klimatem, s průměrnou červencovou teplotou kolem 19 °C a ročními srážkami těsně pod 80 cm. Průměrné srážky v celé zemi jsou 71 cm za rok, jen na západě to může být mnohem víc. I když jsou hory často zahalené mraky, V alpských údolích se výjimečně vyskytují vydatné srážky.
Turisté by se měli připravit na velké výkyvy teplot, která se mění s výškou (ten vyšší, tím je chladněji). Ve vysokých nadmořských výškách svítí slunce velmi intenzivně, a na podzim a v zimě jsou tyto oblasti více osluněné než alpská údolí. Někteří turisté jsou těmito jevy nepříznivě ovlivněni (Fóhn) – teplý a suchý vítr vanoucí z hor, hlavně brzy na jaře a na podzim.
Průměrné nejvyšší teploty jsou ve Vídni: v lednu 1°C, v dubnu 15°C, v červenci 25 °C a v říjnu 14 °C. Průměrné minimální teploty jsou v létě o 10 °C nižší a v zimě o 4 °C nižší. Teploty v Salcburku a Innsbrucku jsou podobné jako ve Vídni, jen v zimě je o pár stupňů chladněji.
POČET OBYVATEL
Počet obyvatel Rakouska je cca 8 min obyvatel, z toho 1,64 milionů žije ve Vídni. Další největší města jsou: Graz (245 tisíc), Linz (207 tisíc), Salzburg (145 tisíc) v Innsbrucku (120 tisíc). Je tam v průměru jeden kilometr čtvereční 95 obyvatelé. Rodilí Rakušané jsou převážně lidé germánského původu. Největší etnická rozmanitost je ve Vídni a v jihovýchodních oblastech země. Průmyslová expanze v posledních letech 19. století. způsobily příliv emigrantů z Evropy, především z česky mluvící části bývalé habsburské říše.
V roce 2001 v Rakousku bylo cca 713 tisíc. cizinci, hlavně z Turecka, polština, Němec, Česká republika a Slovensko. V prvních letech 90., kdy se přiblížil počet cizinců 600 tisíc, obavy ze „zaplavení země vlnou imigrantů“.” dosáhli svého apogea (za což lze vděčit i cynickému, protizahraniční politika Strany svobody), v důsledku toho federální vláda výrazně zpřísnila imigrační kontroly. Rakousko se však nadále potýká s nelegálním přistěhovalectvím z východní Evropy, a očekávané rozšíření Evropské unie (zaručující volný pohyb osob mezi členskými státy) o země této části kontinentu mají mnozí Rakušané opravdové obavy.
Vojenská služba je povinná (šest měsíců plus dva měsíce poté), i když je možné vykonávat náhradní státní službu.
VZDĚLÁNÍ
Rakušané patří mezi nejvzdělanější národy na světě. Školský systém je v celé zemi jednotný. Děti ve věku šesti let zahajují devítileté období povinné školní docházky. Ve věku 10, vybrat si, zahájením vzdělávání nebo ve čtyřleté Hauptschule, nebo na pětiletém gymnáziu. Po Hauptschule můžete absolvovat jednoletý odborný výcvikový kurz nebo si zvolit rozšířené vzdělání na úrovni polské technické školy. Žáci nižšího gymnázia si po čtyřech letech mohou vybrat i školu připravující na povolání nebo absolvovat nižší střední školu ve věku let. 18 let a vyzkoušejte si studium na univerzitách. V Rakousku to funguje 13 univerzity a 6 akademii výtvarných umění, nabídka přes 200 tisíc. místa pro studenty.