Muzeum kočárů – Schönbrunn – Vídeň

Muzeum kočárů – Schönbrunn – Vídeň

Většina výstavní plochy Muzea kočárů (Wagenburg) jsou obsazeny četnými kočáry z 19. století, které mohou zajímat pouze specialisty. Proto je nejlepší rychle přejít do galerie, kde je sbírka kočárů a saní, které kdysi sloužily jako dopravní prostředek pro císařské děti. Nejpůsobivější je faeton postavený speciálně pro Napoleonova syna, Orlíček. Má blatníky s orlími křídly, a po stranách je zdobena včelími vzory, symbol rodiny Bonaparte.

Největší lákadla sbírky jsou k vidění za galerií. Stojí tam habsburské barokní a rokokové kočáry. Nejpozoruhodnější je korunovační kočár Franciszka Stefana, manžel Marie Terezie, extrémně dlouhé vozidlo, kapající ze zlata, s okny z benátského skla. Byly přidány malované vložky 1764 r. před korunovací Josefa II. na vládce Svaté říše římské. Celé to váží, čemu je těžké uvěřit, čtyři tuny. Často tomu tak bylo, že kočár musel být rozbit na kusy a převezen na korunovační slavnosti do Budapešti, Frankfurt nebo Milán. Stojí za to věnovat pozornost nádherným postrojům, vyšívané červeným sametem a zlatem a koňskými chocholy z pštrosího peří.

Naproti je černě natřený kočár, používané při obřadu přijímání feudálního tributu novým vládcem. Obřad se shodoval s obdobím oficiálního smutku za zesnulého obdarovaného. Za pozornost stojí skromné ​​červené kožené dvoukolo zdobené výše 11 000 zlaté hřebíky a sponky. Byl postaven s ohledem na dlouhé cesty, byli k němu zapřaženi koně nebo mezci. Po 1705 r. byl jednou použit, pouze pro toto, převézt klobouk rakouského arcivévody z Klosterneuburgu do Vídně a zpět u příležitosti slavnostního obřadu.

Bohatě vyřezávané a zlacené závodní saně Maria Teresa jsou jediným dochovaným exemplářem soupravy vyrobené pro speciální soutěž pro dámy konané v Zimní autoškole v r. 1743 r. Stojí za to se blíže podívat na zvonky, které patří k prvkům zdobícím koňskou hřívu. Sáně se během karnevalu používaly poměrně často k projížďkám v parku nebo na glacis mimo městské hradby. Kdyby zima byla bez sněhu, kola byla připevněna k saním. Koně byli zapřaženi, a kočí seděli na zadních sedadlech, kdo řídil, drží otěže nad hlavami cestujících.

V galerii si můžete prohlédnout jezdecký bičík patřící císařovně Alžbětě. Má rukojeť ze slonové kosti a je zdobena podobiznou císaře. Dalším exponátem je koňské kopyto, jel císař František Josef I. v den své korunovace uherským králem v 1867 r.

zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *